Upravit stránku

U23 - Nevydařená odveta na Sokole 

V pátek jsme s týmem U23 odjeli k zápasu 6. kola playout první ligy mužů na Sokol Pražský. V domácím zápase nás Sokol přehrál především díky dvojici silových podkošových hráčů Brixovi a Brůhovi. Do odvetného zápasu nám svitla naděje, jelikož jsme věděli, že ani jeden z těchto dvou hráčů do zápasu nenastoupí. Do utkání jsme vstoupili koncentrovaně především na obranné polovině. Bohužel v útoku jsme nebyli schopní proměňovat dobře vytvořené volné pozice. To se však nedařilo ani soupeři a tak první dějství nebylo pro oko diváka příliš atraktivní, kdy skončilo ve prospěch domácích 14:10. Ve druhé čtvrtině se střelci začali pomalu probouzet a začalo padat více bodů. Avšak bohužel, více se dařilo domácím a tak rozdíl skóre začal pomalu narůstat. Po poločasové přestávce jsme chtěli převzít tempo zápasu více do našich rukou a zrychlit hru. To se nám však nepodařilo a domácí pokračovali v navyšování svého náskoku. K částečné změně obrazu hry došlo až v poslední čtvrtině, do které jsme vstoupili o mnoho energičtěji, než do té předchozí. Výrazné změny ve skóre jsme se však už nedočkali. Nakonec jsme podlehli domácím v poměru 77:60.

U17 - Kadeti nakonec v sezóně hrůzy i přes dvě kruté porážky uhájili 6. příčku

K víkendovým zápasům našich kadetů není příliš co dodávat. Byla to přehlídka mužů s berlemi na domácí lavičce, což výstižně charakterizuje celou letošní sezónu. Zápasy proti dvěma největším spolufavoritům soutěže odehráli tři hráči dorazového ročníku 2001, dva z nadějného področníku 2002 a čtyři žáčci. Všichni ostatní jsou zdravotně mimo,  navíc HŘEBÍK s KALNÝM na repreakci ve Španělsku.  Samozřejmě nejenom proto bylo dvojutkání s pražskými týmy povinnou formalitou, i když jsme všichni věřili, že i torzo bude schopno své soupeře potrápit poněkud více. Ještě v sobotu proti USK se alespoň občas objevily v jeho hře nějaké pozitivní prvky, v neděli už nebylo dobře vůbec nic. Nejvíce mrzí svěšené hlavy a absence chuti porvat se s osudem, špatné rozhodovací procesy v myšlení jednotlivců a zejména neochota pomoci jeden druhému ve chvílích, kdy se někdo dostane do složité situace. Dominantním prvkem domácí produkce byl individualismus, a to i přesto, že právě v individuálních činnostech soupeři  naše hráče převyšovali ve všech směrech – technicky, takticky, psychicky a zejména fyzicky. Což se ovšem při pohledu na věkové složení týmů všeobecně očekávalo. Tím spíše  ale tým musí hodně týmově bránit a trpělivě týmově útočit. A  právě týmovost v podání našich hráčů chyběla úplně nejvíce!

Beksa Pardubice : USK Praha 57:94
Body: Dvořák 26 (8 získaných faulů), Boháček 9 (4 doskoky, 5 ztrát), Provazník 9 (6 doskoků, 6 ztrát), Šindelář 7, Eisenvort 4 (9 doskoků), Kret 2 (6 doskoků, 5 ztrát). Černický 0, T. Půlpán 0, Rolenc 0 (4 doskoky).

Beksa Pardubice : Sokol Pražský 51:100
Body: Kret 10 (8 doskoků, 7 ztrát), Rolenc 10, Černický 8 (4 doskoky), Boháček 7 (4 asistence), Provazník 7 (5 doskoků, 4 ztráty), Eisenvort 5, Šindelář 3, Dvořák 1 (celková střelba 13/0), T. Půlpán 0.

Co čert nechtěl,  právě Sokol pražský bude naším soupeřem ve čtvrtfinále play off, které začíná dvěma zápasy v jeho hale v Žitné ulici za 3 týdny. Naděje na vyléčení našich hráčů je skoro nulová a tak musíme doufat, že se ve zdraví vrátí alespoň reprezentanti ze Španělska a následně i z klubového turnaje U18 ve Francii. 

U14 - Mladší žáci se letos na MČR nepodívají

Tygři Brno : Beksa Pardubice 92:57
Body: Půlpán 20, Ulrych 12, Suchomel 11, Vlček 7, Procházka 4, Votke 2 a Bareš 1.                    

BVK Holice : Beksa Pardubice 67:51
Body: Vlček 17, Suchomel 11, Půlpán 7, Procházka 6, Votke 5, Bareš a Kakrda po 2, Ulrych 1.

O tomto víkendu jsme jeli na venkovní hřiště do Brna a Holic, kde se rozhodovalo o boji na republiku. Tým Brna má postup již jistý a naopak Holice byly už před víkendem z těchto postupových příček vyřazeny. Náš úkol byl jasný. Odevzdat maximum a dojít si pro vítězství a tedy se velmi přiblížit k postupu na závěrečný „Mistrák“. Bohužel zmíněné maximum jsme odevzdali jen první čtvrtině prvního zápasu, pak už to byla po zbytek víkendu jen marnost, marnost a zase marnost. Kluci jakoby byli svázáni důležitostí zápasů, kde se opravdu hrálo o všechno a na hřišti zdaleka nepředváděli to, co mají natrénované a co je v posledních měsících na hřišti zdobilo. Naše hra na útočné polovině byla pomalá, statická, bez koncentrace, nebojácnosti přehrát svého obránce. Jednoduše bez jakéhokoli pohybu jak hráčů, tak i míče. Na obranné polovině jsme naopak nebyli schopni ubránit hráče v soubojích 1 na 1. To jsme řešili výpomocí, ale díky dobrému pohybu míče soupeřů z toho plynuly otevřené pozice, ze kterých domácí hráči nezaváhali. V obou zápasech nás náš protivník jasně přehrál a výhru si jednoznačně zasloužil. Naši kluci se tak letos na MČR nepodívají. Máme před sebou spoustu práce a je opravdu co zlepšovat.

Nahoru