Upravit stránku

Tento turnaj se odehraje v nedalekém Hradci Králové. Pojďme se podívat na to, s kým se naši chlapci utkají, jaký je systém soutěže, kde budou hrát svá utkání a v neposlední řadě si také popovídáme s naší mladou trenérskou dvojicí.

Národní finále U11 se v Hradci Králové uskuteční od čtvrtka 19.4. do soboty 21. 4. a to ve dvou halách. Jedná se o sportovní halu v Třebši a o halu při ŽŠ Kukleny. My pevně věříme, že si naši chlapci zahrají v obou halách, jelikož základní skupinu odehrají v Kuklenách a finálové boje jsou naplánované do sportovní haly v Třebši. Finálového turnaje se zúčastní celkem 12 týmů, které jsou rozděleny do tříčlenných skupin. To znamená dva zápasy pro každý tým v základní skupině, ze které postoupí vždy dva nejlepší do čtvrtfinálové bitvy.
 

Soupeři našeho týmu v základní skupině jsou USK Praha a SK Olomouc. Jak již bylo zmíněno, tak oba zápasy odehrajeme v hale při ZŠ Kukleny. Chlapce nečeká nic jednoduchého. Oba tyto důležité zápasy odehrají již tento čtvrtek a to v krátkém sledu za sebou.

Program našeho týmu v základní skupině:
čtvrtek 19. 4. 10:45  BK Synthesia Pardubice - SK Olomouc (ZŠ Kukleny)
čtvrtek 19. 4. 14:15  USK Praha - BK Synthesia Pardubice (ZŠ Kukleny)

Kompletní program, hrací systém a aktualizované výsledky naleznete na oficiálních stránkách národního finále http://www.bkhk.cz/nfu11/

A nyní se pojďme podívat na slibovaný rozhovor s trenéry Fandou Němcem a Vojtou Nalevankem, kteří hned ve své první trenérské sezóně dovedli tým až do Národního finále:
 

Ahoj, klasická otázka na začátek. Jak hodnotíte sezónu?

Fanda Němec: Vyhráli jsme Východočeskou oblastní soutěž, takže myslím, že sezónu můžeme hodnotit kladně. Doufám, že to potvrdíme na nacházejícím Národním finále. Myslím, že spokojeni můžeme být i s výkony, které sice byly občas jako na houpačce, ale převažovaly ty lepší.

Vojta Nalevanko: Já bych chtěl vypíchnout to, že dalším důvodem, proč jsme spokojeni, je to, jak skvělou partu kluků a rodičů v týmu máme. A to platí nejen na hřišti, ale i v šatně. Rodiče nám vycházejí ve všem vstříc a jsou nám hodně nápomocní, za což bych jim rád poděkoval.
 

Jaká očekávání máte před blížícím se vrcholem sezóny?

FN: Sám osobně žádná očekávání raději nemám. Byl bych rád, kdyby si kluci Národní finále užili. Je to pro ně první turnaj takového významu, takže počítám s možnou nervozitou, ale věřím, že to zvládnou a turnaj si užijí.

VN: Pro kluky jde o první velký turnaj, nervozita se jistě dostaví. Doufám, že postoupíme ze skupiny a dál je vše otevřené.
 

Když jste nakousli postup ze skupiny, tak s jakým umístěním byste byli spokojeni Vy osobně?

FN: Pro mě je cílem postup ze skupiny a odevzdání maximálního výkonu ve čtvrtfinálovém zápasem. S tím bych byl naprosto spokojený.

VN: Mě bude ke spokojenosti stačit to, když budeme odjíždět z Hradce s dobrou náladou a pocitem dobře vykonané práce.
 

Co bude pro hru našeho týmu nejdůležitějsí?

FN: Co se týká herní stránky, tak jednoznačně obrana 1na1, na kterou jsme se v poslední době hodně zaměřili v tréninku a věřím, že právě díky ní budeme ničit své soupeře. Ještě důležitější však bude, aby se kluci dokázali vyhecovat a opravdu bojovat, jelikož s tím máme občas problém. Zejména se to projevilo na Velikonočním turnaji v Ostravě.

VN: Důležité bude chtít vyhrát. V sezóně nám občas chtění vyhrát velmi chybí a některé zápasy podle toho vypadají.
 

Oba máte za sebou několik MČR v roli hráče, jaký je rozdíl připravovat se na MCR jako hráč a jako trenér?

FN: Ten rozdíl je veliký. Nejraději bych kluky vzal a odvezl na týdenní soustředění, jelikož mám pocit, že nemáme natrénováno, ale myslím, že se jedná jen o můj pocit a natrénováno máme. Naopak jako hráč jsem měl si vždy myslel, že je vše v pohodě a jsem připravený, tak jak nejlépe mohu. V kůži trenéra je to úplně jiné.

VN: Jako trenér mám mnohem větší zodpovědnost v přípravě, ale na hřišti už pak budou pouze hráči. Jako trenér se cítím před MČR méně nervózní.
 

Otázka na závěr. Jak vnímáte svůj první trenérský rok?

FN: První rok v roli trenéra mi dal hodně. Zejména spoustu zkušeností, znalostí, motivace. Také to, jak vůbec komunikovat s hráči, motivovat je a a jak jednat s rodiči. Zároveň vím, že se můžu posunout ve všech věcech daleko dopředu. A nedělat chyby, které jsem třeba letos z nezkušenosti udělal.

VN: Pro mě je to obrovská zodpovědnost, protože co řekneme, tak to si kluci s sebou ponesou dál nejen do basketbalového života. Na druhou stranu si s klukama užijeme spoustu srandy, jak na trénincích, ale i na soustředěních.

Díky za rozhovor a hodně štěstí v Hradci.
Nahoru