Nejmladší minižáci získali titul přeborníka VČ a Beksa tak získala ve Východních Čechách v minižactvu všechny zlaté medaile. Starší žáci sehráli poslední utkání extraligy, kterou zakončili s bilancí 4 výhry a 18 proher.
(U11) Východočeský přebor je úspěšně za námi. Nyní vzhůru na Národní finále
Sezóna 2018/2019 ve Východočeském přeboru byla pro naše nejmladší minižáky skvělá zkušenost a pro většinu také první příležitost vyzkoušet si své basketbalové umění. Od začátku sezóny všichni pilně pracovali na svých dovednostech a týmové spolupráci, což pak také i správně převáděli do soutěžních utkání. O tomto víkendu vyvrcholil Východočeský přebor nejmladších minižáků U11 závěrečným turnajem Final Four, který se konal na Sportovním Gymnáziu v Pardubicích. Myslím že můžu s klidem říct, že bylo od začátku obou zápasů jasné, kdo je favoritem a po skvělých prvních čtvrtinách jsme si dokráčeli pro vítězství. Jedinou krušnou chvilkou byla snad jen druhá čtvrtina ve finále proti BK Studánka, kdy nás holky dokázaly potrápit a zaslouženě vyhrály čtvrtinu poměrem 20:10. Jinak všem klukům patří velká pochvala za bojovný výkon v obraně a za rychlé přechody do útoku, což je naší prioritou.
Beksa Pardubice vs. TJ Jičín 65:15
Body: Fecko 11, Paulíček a Zdobinský po 9, Míča 8, Novák 7, Valenta 5, Rolenc 4, Kolík 3, Janovský, Klement, Franz a Čihák po 2, Bednář 1.
Beksa Pardubice vs. BK Studánka 77:51 (Finále VČP)
Body: Novák 16, Zdobinský 11, Míča a Kolík J. po 10, Rolenc, Fecko a Paulíček po 6, Valenta a Fiedler po 3, Janovský, Franz a Bednář po 2.
Tento víkend byl však pouze začátek, teď už se musíme opět soustředit na mnohem důležitější událost a tou je sice Národní finále U11, které se uskuteční v termínu 26.-28.4. v Ostravě. Na NF se už velmi těšíme, věřím že jsme dobře připravení a budeme se snažit bojovat o přední příčky v republice. Ještě však než vyrazíme na NF zastavíme se v Ostravě týden předem na mezinárodní velikonoční turnaj pořádaný klubem SBŠ Ostrava. Tento turnaj bude první zkouškou před NF a především přínosem cenných zkušeností s vyrovnanějšími soupeři pro naše hráče
Žáky dělila od 9. místa jedna výhra, přesto nakonec v extralize skončili poslední.
Beksa Pardubice vs. BK Příbor 43:46
Body: Suchomel 12, Vlček 11, Ulrych 8, Bobryshev 4, Votava 4, Bareš 2, Procházka 2, Bílek 0.
Absolutně zpackaný první poločas naše žáky stál tabulkový propad na poslední příčku extraligové tabulky. Opticky to byl zase návrat k produkci z před tří měsíců – jeden hráč dribloval a čtyři vestoje přihlíželi. Po důraznější promluvě o poločase se hra na pohled o cosi zlepšila, ale střelecká obrna zůstala. Bylo to oboustranně snad úplně nejnepovedenější utkání sezóny, o němž je zbytečné cokoli psát…
Beksa Pardubice vs. Snakes Ostrava 44:61
Body: Votava 12, Suchomel 11, Vlček 6, Ulrych 5, Bareš 4, Bobryshev 4, Bílek 2.
V neděli ze zdravotními trablemi provázeného torza zůstalo už pouze 7 statečných, v posteli totiž zůstal přes noc s teplotou ulehnuvší PROCHÁZKA, přesto šel výkon týmu o poznání vzhůru. S velkým favoritem hrál dlouho poměrně vyrovnanou partii a především nasazení v obraně předvedli tentokrát naši žáci příkladné. Zlepšil se i pohyb hráčů i míče, žel zůstala tradiční slabina: zakončení ze všech vzdáleností. Je neuvěřitelné, kolik času letos tomuto základnímu basketbalovému atributu při tréninku věnujeme a jak tristní je výsledek tohoto počínání. Pokud se hráči nedokážou zbavit nemohoucnosti při zakončování akcí, těžko mohou v basketbalu přes veškerou svoji tréninkovou píli něco dokázat.
Konečný výsledek mohl být o pár místeček lepší, ale tým rozhodně neměl kvalitu na postup mezi nejlepších 8 týmů republiky, které si to rozdají na Mistrovství ČR v Brně o medaile. Na hře týmu je určitě vidět množství pozitivních prvků oproti úvodu sezóny, ale na druhou stranu taky množství základních chyb, které by už patnáctiletí basketbalisté rozhodně dělat neměli. Týká se to zejména výše zmíněného zakončení, jež je v současném stále se snižujícími vteřinami na útok podstatně zrychleném basketbale alfou a omegou celého sportu. Střelecká nemohoucnost je to, co celý tým i jednotlivce sráží a znemožňuje mu dosahovat trvale kvalitnějších výsledků. S tím souvisí i mnohdy nepochopitelná realizace přesilových situací, absence kreativity většiny hráčů, která se paradoxně začala trochu objevovat až po uvolnění rozehrávače Marka PŮLPÁNA na hostování do Liberce ve druhé půlce sezóny. Najednou jeho roli museli převzít další hráči a tím získali pocit potřebnějších na hřišti. Z podavačů míče najednou museli být i tvůrci hry, zakončovatelé akcí a ačkoli to v mnoha případech hodně vázlo, určitě to mnohým jednotlivcům výrazně pomohlo k větší seberealizaci ve hře. Přesto čeká všechny ještě hodně moc práce, aby se mohli stát důstojnými nástupci mnoha předchozích úspěšných mládežnických generací našeho klubu.